Maudsley přístup (FBT) v rodinné terapii anorexie - praktický průvodce

U adolescentů s anorexií nervosou se často setkáváme s otázkou, jaký terapeutický směr nabídne největší šanci na návrat ke zdravé tělesné hmotnosti a stabilní psychice. Jednou z nejčastěji doporučovaných metod je Maudsley přístup, známý také jako rodinná založená léčba (Family‑Based Treatment - FBT). Tento článek vám ukáže, jak FBT funguje v praxi, co od něj můžete očekávat a na co si dát pozor, pokud zvažujete jeho nasazení v českém kontextu.

Co je Maudsley přístup (FBT)?

Maudsley přístup (Family‑Based Treatment) je terapeutický model, který zapojuje celou rodinu do léčby adolescentní anorexie nervosy, převádí kontrolu nad jídlem na rodiče a postupně ji předává zpět dítěti. Metodu vyvinuli John Crisp, Daniel Le Grange a Ivan Eisler na Maudsley Hospital v Londýně v 80. letech 20. století. V roce 2004 se stala první volbou dle NICE guidelines (National Institute for Health and Care Excellence) pro léčbu anorexie u mladistých ve věku 12‑18 let.

Struktura FBT - tři fáze

Funguje ve třech hlavních fázích, které společně často trvají 6‑12 měsíců a zahrnují 15‑20 týdenních sezení.

1. Fáze 1 - Rodičovská kontrola: Terapeut učí rodiče, jak aktivně dohlížet na příjem potravy, jak nastavit pravidelné rodinné jídlo a jak omezovat kompenzační chování (zvracení, nadměrný pohyb). První 4‑6 týdnů jsou nejkritičtější, protože adolescent často odolává nutnosti jíst.
2. Fáze 2 - Přechodová kontrola: Jakmile se tělesná hmotnost stabilizuje, terapeut pomáhá rodičům postupně předávat odpovědnost za jídlo zpět teenagerovi. Důraz je na rozvoj autonomního řízení příjmu a na posílení motivace.
3. Fáze 3 - Psychosociální stabilizace: Po dosažení cílové hmotnosti se terapie zaměřuje na širší rodinné vztahy, komunikaci a řešení zbylých psychických obtíží, například nízké sebeúcty nebo úzkosti.

Jak probíhá typické rodinné sezení?

Sezení jsou obvykle týdenní, trvají 60-90 minut a probíhají v kanceláři terapeuta nebo online (od roku 2020 se v ČR rozšiřuje i digitální forma). Každé setkání má tři části:

• Vzdělávací blok - terapeut informuje rodiče o nutričních potřebách a technikách zvládání odporu.
• Praktický blok - rodina společně konzumuje jídlo pod dohledem terapeuta, který monitoruje dynamiku u jídelního stolu a pomáhá řešit konflikty.
• Reflexní blok - vyhodnocení pokroku, plán dalšího týdne a případné úpravy strategie.

V praxi se roditelská role často popisuje jako „dočasná autorita“ - není o tom, aby rodiče byli tyrani, ale aby zajistili nutriční zásobení dítěte během krize.

Úspěšnost a výzkumné údaje

Randomizované kontrolované studie ukazují, že FBT vede k dosažení 90‑95 % cílové hmotnosti u 60‑75 % adolescentů po 12 měsících (Lock et al., 2010). Ve srovnání s individuální kognitivně‑behaviorální terapií (CBT‑E) má FBT až o 50 % vyšší pravděpodobnost úspěchu (Eisler et al., 2007). Hospitalizace po zahájení FBT je potřebná jen u 5‑10 % pacientů, oproti 30‑40 % u tradičních přístupů.

V České republice sledovala Univerzita Karlova v roce 2006 20 rodin a zjistila, že 65 % pacientů dosáhlo významného zlepšení v oblasti tělesné hmotnosti, emoční stability a kvality života (měřeno BDI, SOS‑10, RSE). Současná data z idealni.cz (2022) ukazují, že 78 % českých rodin terapii označilo za užitečnou.

Výhody a slabiny FBT

Výhody:

• Rychlé navýšení hmotnosti v domácím prostředí.
• Minimalizace nutnosti dlouhodobé hospitalizace.
• Posílení rodinné soudržnosti a komunikace.
• Silná důkazová základna (NICE, APA).

Slabiny:

• Vyžaduje vysokou motivaci a časovou dostupnost rodičů.
• U 10‑20 % pacientů standardní FBT nevede k dostatečnému zotavení - nutná je intenzivnější terapie (MFDT, kombinace s CBT‑E).
• V ČR je nedostatek certifikovaných terapeutů (pouze 15 aktivních podle Asociace pro poruchy příjmu potravy, 2023) a čekací doba může přesáhnout 6 měsíců.

Jak získat certifikovaného terapeuta v ČR?

Centrum pro poruchy příjmu potravy v Praze (2021) poskytuje 6‑měsíční certifikační program: 120 hodin teorie + 80 hodin supervize. Po absolvování získáte oprávnění vést FBT sezení. Vzhledem k nedostatku terapeutů doporučujeme:

1. Kontaktovat specializovaná centra (Praha, Brno, Ostrava) a zeptat se na dostupnost certifikovaných terapeutů.
2. Využít online formu terapie - 3 česká centra nabízejí videokonference, což zkracuje čekací dobu o 25 %.
3. Požádat o úvodní konzultaci, během které můžete zjistit, zda terapeut má zkušenosti s adolescentní anorexií a FBT.

Alternativní a doplňkové přístupy

Kromě čistého FBT se v praxi často kombinuje s dalšími metodami:

Pro pacienty, kteří nesouvisí s rodinnou dynamikou nebo mají omezenou podporu ze strany rodičů, může být vhodnější kombinace FBT + CBT‑E. V případě, že se jedná o rezistentní případy, se často přechází na MFDT nebo hospitalizaci.

Praktické tipy pro rodiče v první fázi

• Vzdělávejte se o výživě - základní makro‑ a mikroživiny, kalorický příjem potřebný k obnovení hmotnosti.
• Stanovte jasná pravidla - pevné časy jídla, povinná konzumace celého talíře, zákaz jídla mimo stůl.
• Udržujte klid - konflikt během jídla zvyšuje úzkost a zvracení; dýchejte, zůstaňte neutrální.
• Zapojte celou rodinu - sourozenci mohou pomoci modelovat zdravé stravovací návyky.
• Vyhledávejte podporu - skupinové setkání rodičů, online fóra (např. poruchyprijmupotravy.cz) poskytují praktické rady a snižují pocit izolace.

Podle manuálu pro terapeuty (2022) 70 % úspěchu FBT závisí na schopnosti rodičů překonat vlastní strach z nutnosti „nutit“ dítě jíst. Proto je důležitá podpora psychoterapeuta i peer‑group.

Bezpečnost a etické aspekty

Terapeut musí sledovat riziko komorbidity - deprese, úzkost, samovražedné myšlenky. Pravidelný screen BDI a suicidální dotazník je součástí standardu. V případě zvýšeného rizika se terapie může rozšířit o psychiatrické ošetření a případně o krátkodobou hospitalizaci.

Eticky je klíčové respektovat soukromí rodiny, získat informovaný souhlas všech zúčastněných a vyhnout se stigmatizaci onemocnění.

Budoucnost FBT v ČR a Evropě

Podle prognózy Evropské asociace pro poruchy příjmu potravy (2023) bude FBT do roku 2025 standardem léčby anorexie u adolescentů v 90 % evropských zemí. Hlavní výzvou zůstává nedostatek certifikovaných terapeutů - v ČR je odhadováno, že 70 % center má volnou kapacitu.

Rozšiřování digitálních platforem, vývoj hybridních modelů (FBT + CBT‑E) a vznik vícerodinných programů (MFDT) představují možný posun k větší dostupnosti a individualizaci léčby.