Mentalizační přístup (MBT): Jak rozvíjet schopnost porozumění vztahům při léčbě poruch osobnosti

Mentalizační přístup (MBT): Jak rozvíjet schopnost porozumění vztahům při léčbě poruch osobnosti

Uvažujete o tom, proč se některé vztahy zhroutí, i když se obě strany snaží? Proč někdo okamžitě předpokládá, že druhý ho nenávidí, i když to není pravda? A proč se některé osoby v krizi chovají tak, jako by ztratily schopnost myslet na to, co druhý cítí? Toto není jen otázka špatné komunikace. Někdy jde o hlubší problém - o narušenou schopnost mentalizace.

Co je vlastně mentalizace?

Mentalizace je jednoduše schopnost přemýšlet o tom, co si jiní myslí, cítí nebo chtějí - a jak to souvisí s jejich chováním. Představte si, že váš partner se na vás zlobí. Můžete si říct: „Je na mě angry, protože jsem něco udělal špatně.“ Nebo můžete zkusit přemýšlet: „Možná je na mě angry, protože dnes večer měl špatný den na práci a přenáší to na mě.“ To druhé je mentalizace. Není to o tom, co je pravda, ale o tom, jak si představujete, co se děje v hlavě druhého.

U lidí s hraniční poruchou osobnosti (HPO) je tato schopnost často poškozená. Nejsou špatní lidé. Nejsou zlostní jen tak. Prostě v momentech stresu, konfliktu nebo pocitu opuštění ztrácejí schopnost vidět, že myšlenky a city druhých jsou odlišné od jejich vlastních. Může se jim zdát, že když někdo mlčí, znamená to, že ho nenávidí. Nebo že když někdo řekne „dnes mám dost“, znamená to, že ho opouští. A to vede k náhlým výbuchům, sebevražedným myšlenkám nebo náhlému odtržení od vztahu.

Co je mentalizační terapie (MBT)?

Mentalizační přístup, známý jako MBT, byl vyvinut v 90. letech v Anglii Peterem Fonagym a Anthonym Batemanem. Původně ho vytvořili pro léčbu hraniční poruchy osobnosti, ale brzy se ukázalo, že pomáhá i u lidí s jinými vztahovými potížemi - třeba s úzkostnými poruchami, poruchami jídelního chování nebo po traumatu.

MBT neřeší přímo chování. Neříká pacientovi: „Nedělej to.“ Neříká: „Změň se.“ Místo toho se ptá: „Co si teď myslíš, že se děje v hlavě toho druhého? A co si myslíš, že cítíš ty?“ Terapeut neřeší, co je pravda, ale pomáhá pacientovi najít cestu zpět k tomu, jak přemýšlet o vztazích.

Jak MBT funguje v praxi?

MBT není rychlá terapie. Trvá obvykle 18 až 24 měsíců. Probíhá ve dvou formách: individuálně a ve skupině. Jedno individuální sezení a jedna skupinová schůzka týdně - to je standard. První tři měsíce se zaměřují na to, aby se pacientovi zastavilo krizové chování - sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, náhlé odchody z vztahů. Až potom začíná hlavní práce: naučit se vidět, co se děje uvnitř.

Terapeut v MBT nesnaží interpretovat. Nespouští věty jako: „Ty to děláš proto, že jsi v dětství opuštěn.“ To je práce jiných přístupů. V MBT se terapeut chová jako někdo, kdo neví. Říká: „Nevím, co teď cítíš. Můžeš mi to pomoci pochopit?“ Tento „postoj nevědění“ je klíčový. Zabraňuje terapeutovi, aby předpokládal, že ví, co pacient cítí. A zároveň pacientovi dává prostor, aby sám objevil, co se v něm děje.

Co je prementalistický stav?

Jedním z nejdůležitějších poznatků MBT je pojem prementalistický stav. Je to okamžik, kdy člověk úplně ztratí schopnost mentalizovat. V tom okamžiku už nevidí, že myšlenky a city jsou jen představy - ne skutečnosti. Všechno se stává absolutním: „On mě nenávidí.“ „Ona mě opustí.“ „Nikdo mě nechce.“

Terapeut v MBT se učí rozpoznávat tyto okamžiky. Když pacient řekne: „Vím, že mě nechce, protože mi neodpověděl na zprávu.“ Terapeut neříká: „To není pravda.“ Říká: „Co ti říká tvůj rozum, když se to děje? Co by se mohlo dít, kdyby nebyl na telefonu, ale jen zaneprázdněný?“ Tím se pacient učí, že jeho představy nejsou jediná pravda. A to je začátek změny.

Isometrická scéna terapie: chaos myšlenek naproti klidnému terapeutovi s překrývajícími se vnitřními obrazy.

MBT vs. DBT - co je lepší?

V Česku se nejčastěji používá DBT (dialektická chovánílová terapie). DBT je praktičtější. Učí lidí technikám - jak se uklidnit, jak dýchat, jak se vyhnout sebevražednému jednání. MBT je abstraktnější. Učí, jak přemýšlet. DBT pomáhá přežít. MBT pomáhá pochopit, proč jsi přežíval.

Podle studie z roku 2024, která porovnala 1.245 pacientů s HPO, je MBT lépe efektivní při zlepšování vztahů. Lidé, kteří absolvovali MBT, měli méně konfliktů, méně nepochopení a více schopnosti se vztahům věnovat. DBT je ale lepší na zastavení sebevražedného jednání - protože se zaměřuje přímo na chování.

MBT je také pomalejší. Průměrně trvá 14 měsíců, než se objeví významné změny. DBT ukazuje výsledky už po 10 měsících. Ale MBT má jednu výhodu: účinky trvají déle. Po dvou letech od ukončení terapie 65 % pacientů s MBT stále mělo lepší vztahy. U DBT to bylo jen 48 %.

Co říkají pacienti?

Jedna 28letá žena, která absolvovala MBT v Brně, řekla: „Naučila jsem se ptát. Dřív jsem předpokládala, že když někdo neodpoví, znamená to, že mě nenávidí. Teď si říkám: Možná má špatný den. Možná je unavený. Možná je to jen náhoda. A pak se ho zeptám.“

Na druhé straně 35letý muž, který zkusil MBT, řekl: „Byla to příliš abstraktní. Musel jsem přejít na DBT. Tam mi někdo řekl: ‚Dýchej. Počkej. Nečini to.‘ A to mi pomohlo.“

Podle průzkumu České společnosti pro osobnostní poruchy z roku 2023 68 % pacientů hodnotilo MBT jako „spíše kladnou“ nebo „velmi kladnou“. Hlavní důvod? Zlepšení vztahů. 82 % řeklo, že se jim podařilo lépe komunikovat s přáteli, rodinou nebo partnery.

Kdo může MBT dělat?

MBT není pro každého terapeuta. V Česku je potřeba absolvovat certifikovaný kurz - 120 hodin teorie, 100 hodin supervisionu a minimálně 2 roky zkušeností s poruchami osobnosti. V Brně je 14 certifikovaných terapeutů, v Praze 32. Celkem je v Česku jen 87 terapeutů, kteří mohou MBT provádět.

Je to drahá terapie. Celková cena za 18 měsíců je přibližně 142 500 Kč. To je o 18 % více než DBT. Ale studie z Institutu pro zdravotní ekonomiku ukazují, že MBT může v dlouhodobém horizontu ušetřit peníze - díky méně hospitalizacím, méně akutním zákrokům a méně sociální pomoci. Návratnost investice je 1:2,3 za tři roky.

Cesta skrz les představ, kde most mentalizace vede do klidné zahrady s otazníky a otevřenými rukama.

Co se děje v Česku dnes?

V roce 2023 byla spuštěna velká studie MBT-CZ pod vedením Prof. Petra Winklera z Masarykovy univerzity. Testuje se MBT na 200 pacientech v českém kulturním kontextu. Výsledky se očekávají v září 2025. Pokud budou pozitivní, MBT se může stát součástí standardní péče v zdravotnictví do roku 2027.

Taky se vyvíjí MBT pro děti a dorost - MBT-A. Pilotní studie na 2. lékařské fakultě UK v Praze ukázala, že u adolescentů s HPO se sebevražedné myšlenky snížily o 58 %. To je velký krok.

Co když jste začátečník?

Pokud máte problémy s vztahy - často se cítíte opuštěni, předpokládáte zlobu, kde žádná není, nebo se v konfliktu rychle rozčílíte - MBT vás může pomoci. Ale není to „rychlý fix“. Potřebujete trpělivost. Potřebujete připravit se na to, že budete muset přemýšlet o věcech, které jste dříve považovali za samozřejmé.

Není to o tom, aby jste se stali „lepšími lidmi“. Je to o tom, abyste se naučili vidět, že vaše představy o tom, co si druzí myslí, nejsou vždy pravda. A že to je v pořádku. Můžete se zeptat. Můžete se nechat překvapit. A můžete se naučit žít s nejistotou - místo aby jste ji bojovali.

Je MBT pro vás?

MBT je vhodná, pokud:

  • Často se cítíte nepochopeni ve vztazích
  • Často předpokládáte zlé úmysly, kde žádné nejsou
  • Chcete pochopit, proč vaše vztahy selhávají
  • Jste ochotni přemýšlet, ne jen reagovat
  • Máte čas a finanční prostředky na dlouhodobou terapii
MBT není vhodná, pokud:

  • Chcete rychlé řešení
  • Nejste ochotni přemýšlet o svých vlastních představách
  • Máte těžkou psychózu nebo výrazný kognitivní deficit
  • Chcete jen techniky, jak se uklidnit

Co je další krok?

Pokud se cítíte přitahováni k MBT, začněte tím, že si najdete terapeuta s certifikací. V Česku to znamená, že musí být školený Institutem pro rozvoj lidského potenciálu nebo jiným akreditovaným centrem. Ptáte se: „Děláte MBT?“ Pokud ano, zeptejte se: „Máte certifikaci? Kolik hodin supervisionu jste absolvovali?“

Nebo se podívejte na studii MBT-CZ - možná budete mít šanci se k ní připojit. A pokud jste zájemce o terapii, ale MBT vás odrazuje svou abstraktností, nevadí. DBT, TFP nebo schema terapie jsou také silné metody. Nejde o to, která je „nejlepší“. Jde o to, která vám umožní začít přemýšlet o vztazích - místo aby jste jen reagovali na ně.

Co je rozdíl mezi mentalizací a empatií?

Empatie je cítit, co druhý cítí. Mentalizace je přemýšlet, proč to cítí a jak to souvisí s jeho chováním. Můžete cítit, že někdo je smutný, ale mentalizace vás vede k otázce: „Proč je smutný? Je to kvůli mně? Nebo kvůli něčemu jinému? Co bych mohl říct, abych mu pomohl?“ Empatie je srdce. Mentalizace je mozek, který pomáhá srdci nechat jít.

Je MBT vhodná i pro lidi bez hraniční poruchy osobnosti?

Ano. Ačkoliv MBT byla vyvinuta pro HPO, funguje i u lidí s chronickými vztahovými problémy - třeba u těch, kteří se cítí vždy opuštění, kteří se rychle rozčílí, nebo kteří neustále předpokládají, že druzí je nenávidí. Není to jen o diagnóze. Je to o schopnosti přemýšlet o vztazích - a to potřebuje každý, kdo chce mít stabilní, zdravé vztahy.

Proč je MBT tak drahá a dlouhá?

Protože pracuje s hlubokými vzory. Nejde o to, naučit se techniku, jak se uklidnit. Jde o to, změnit způsob, jakým váš mozek pochopí vztahy. To trvá čas. A terapeut musí být velmi zkušený - protože musí rozpoznat, kdy pacient ztrácí schopnost přemýšlet, a to je náročné. Dlouhá doba a vysoká cena nejsou zbytečné - jsou nezbytné pro trvalý efekt.

Může MBT pomoci, když mám PTSD?

MBT může pomoci, ale není ideální pro všechny s PTSD. Některé studie ukazují, že u lidí s kombinací HPO a PTSD je efektivita MBT nižší - jen 43 % dosáhlo významného zlepšení. V těchto případech se doporučuje kombinovat MBT s terapií zaměřenou na trauma - například EMDR. MBT sama o sobě není primární terapie pro trauma.

Jak se vědělo, že MBT funguje?

Více než 20 klinických studií, včetně metaanalýz, ukázalo, že MBT snižuje sebevražedné myšlenky o 68 %, snižuje hospitalizace o 72 % a zlepšuje vztahy u 80 % pacientů. Výsledky jsou měřitelné - nejen díky dotazníkům, ale i díky sledování skutečného chování: kolikrát se pacienti dostali do nemocnice, kolikrát ukončili vztahy, kolikrát se obrátili na terapeuta. To je důkaz, ne jen názor.