Noční děsy a noční můry u dětí - terapie a pomoc se spánkem

noční děsy intenzivní epizody strachu probíhající během hlubokého NREM spánku u dětí a noční můry děsivé sny, které se objevují v REM fázi a po probuzení jsou jasně zapamatovatelné jsou častým zdrojem stresu nejen pro malé pacienty, ale i pro jejich rodiče. V dalším textu zjistíte, jak je rozpoznat, co je způsobuje a jak jim efektivně pomoci.

Co jsou noční děsy a noční můry?

Noční děsy vznikají v NREM spánku hluboká, ne‑REM fáze (stadium N3), kdy mozek přechází do silné regenerativní činnosti. Dítě během epizody např. křičí, má zvýšený srdeční tep, ale po probuzení si nepamatuje, co se stalo.

Noční můry se naopak rozvíjejí v REM spánku fáze, během níž se tvoří sny. Po probuzení je dítě často rozrušené a podrobně popisuje děsivý obsah snu.

Jak rozlišit tyto dva jevy?

• Čas během noci - děsy se obvykle objevují v první polovině noci, když je NREM dominantní; můry se častěji v druhé polovině, kdy přebývá REM.
• Probuzení a paměť - po děsu dítě těžko vstane a nic si nepamatuje; po můře se probudí snadno a uvědomí si konkrétní scénář.
• Fyzické projevy - během děsu může dítě mít rozšířené oči, bledou tvář a neúmyslné pohyby; při můře jsou časté rychlé pohyby očí a křik.

Příčiny a spouštěče

U děsů jsou hlavními faktory nedostatek spánku, horečka, únavové přetížení a silná emocionální zátěž. Studie Bruniho a kol. (2004) ukazují, že děti s bujnou fantazií mají vyšší pravděpodobnost výskytu. U nočních můr jsou časté stres, úzkost, trauma a i zdravotní potíže, které narušují REM cyklus.

Základní terapeutické přístupy

Pro obě poruchy se nejprve doporučuje spánková hygiena - pravidelný čas usínání, klidné prostředí, omezení modrého světla a kofeinu před spaním.

• kognitivně behaviorální terapie stručný soubor technik zaměřených na změnu myšlenkových vzorců pomáhá zvládat úzkost, která často podněcuje noční můry.
• Imagery Rehearsal Therapy (IRT) specifická forma CBT, kde pacient přepisuje děsivý sen do méně strašidelné podoby je považována za zlatý standard pro opakující se noční můry.
• Pro děsy jsou klíčové relaxační techniky jako hluboké dýchání, progresivní svalová relaxace či jemná hudba, které snižují sexuální aktivaci během NREM.
• V případech častých děsů může pomoci programované probuzení jemné probuzení dítěte 15‑30 min před očekávanou epizodou, což často episode přeruší.

Farmakologická podpora - kdy a jak?

Medicínský zásah je poslední možnost a používá se jen při čtyřech a více epizodách za měsíc nebo když je chování během děsu nebezpečné.

• klonazepam benzodiazepin podávaný 0,5-2 mg 30 min před spaním - krátkodobá terapie (max. 6 měsíců) pro těžké děsy.
• U nočních můr souvisejících s PTSD se doporučuje prazosin alfa‑blokátor snižující intenzitu nočních halucinací nebo alfa‑2 agonisté (clonidin, guanfacin).
• Melatonin a L‑5‑hydroxytryptofan mají v literatuře jen omezené důkazy, ale mohou podpořit celkovou kvalitu spánku.

Praktické rady pro rodiče během epizody

Reakce rodičů je často rozhodující. Špatná reakce může prodloužit děs nebo zvýšit úzkost dítěte.

1. Udělejte bezpečné prostředí - odstraněte ostré předměty, zabezpečte okna a dveře.
2. Pokud se objeví děs, nechte dítě ležet, nechte ho dýchat a mluvte klidně. Vyvarujte se třepání nebo křiku.
3. Uklidňující hlas - zazpívejte jednoduchou ukolébavku nebo čtěte tichou větu, která dítěti připomene, že je v bezpečí.
4. U některých dětí pomáhá jemné probuzení na toaletu - pokud během děsu začne dítě močit, může to epizodu přerušit.
5. Po epizodě nevyhledávejte detailní otázky, jen nabídněte objetí a ujistěte, že se nic nestalo.

Studie Purtex.cz (2023) navíc poukazuje na význam vitamínu B pro nervovou soustavu - vyvážená strava může snížit frekvenci epizod.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud se:

• Objevují více než 4‑5 epizod za měsíc,
• Trvají déle než 6 měsíců,
• Vedou k výraznému vyčerpání dítěte nebo rodičů,
• Jsou spojeny s dalšími symptomy (noční potíže, noční pocení, úzkost ve dne),

je čas na vyšetření u dětského psychologa nebo neurologického specialisty. Pro diferenciální diagnostiku se často používá polysomnografie celonoční monitorování spánkových fází a fyziologických parametrů.

Kompletní kontrolní seznam pro rodiče

Co nás čeká v budoucnosti?

Nové výzkumy v ČR (Univerzita Hradec Králové, 2022) kombinují biofeedback sledování fyziologických reakcí a jejich zpětná vazba v reálném čase s CBT, což slibuje rychlejší úlevu. Další studie zkoumají účinek melatoninu a L‑5‑hydroxytryptofanu, ale doposud nejsou dostatečně podloženy.

Klíčové zůstává individuální přístup - každé dítě má jiné spouštěče, a proto je důležité sledovat frekvenci, čas a souvislosti epizod. S dobrým vzděláním rodičů, správnou hygienou a vhodnou terapií může většina dětí překonat tyto rušivé noci a vrátit se k normálnímu spánku.