Noční můry po traumatu: Jak Imagery Rehearsal Therapy pomáhá překonat děsivé sny

Když se probudíte z děsivého snu, ve kterém znovu zažíváte traumatu - když se srdce buší, potí vás a nemůžete se dýchat - víte, že to není jen náhodný špatný sen. To je noční můra spojená s posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD). A není to jen něco, co vás „překonáte“. Tento typ snů je silný, opakující se a ničí váš spánek, váš pocit bezpečí a dokonce i vaši schopnost být přítomný ve dne.

V Česku se noční můry po traumatu objevují u 72 % lidí s diagnózou PTSD. To znamená, že z každých deseti lidí, kteří zažili násilí, nehodu, válečnou zkušenost nebo jinou závažnou událost, sedm z nich se probouzí s tím, že se jim to znovu stalo. A to nejen několikrát za měsíc. Někteří je zažívají téměř každou noc. A to všechno vede k vyčerpání, úzkosti, depresi a izolaci.

Co je Imagery Rehearsal Therapy (IRT)?

Imagery Rehearsal Therapy, nebo zkráceně IRT, není jen další terapeutická metoda. Je to jedna z mála technik, která se zaměřuje přímo na noční můry - ne na celé trauma, ale na ty konkrétní sny, které vás přinutívají běžet z postele, když je ještě tma.

IRT je kognitivně-behaviorální přístup, který vznikl v USA, ale dnes je v Česku plně hrazený zdravotními pojišťovnami, pokud máte diagnózu PTSD. Její podstata je jednoduchá: místo toho, abyste se snažili zapomenout na sen, naučíte se ho přepsat. Ne jako film, který přehráváte znovu. Ale jako příběh, který si můžete přepsat na vlastní půdě.

Proces má tři kroky:

1. Zaznamenáte sen - hned po probuzení si zapíšete všechno, co si pamatujete. Detaily, emoce, pocity, zvuky. Nejde o to, jestli to má smysl. Jde o to, abyste to měli na papíře.
2. Přepíšete ho - vezmete ten samý sen, ale změníte jeho konec. Ne tak, aby byl šťastný. Ale tak, aby už nebyl děsivý. Například: místo toho, abyste byli útočníkem, jste někdo, kdo vás chrání. Místo toho, abyste se skrývali, jste v bezpečí. Místo toho, aby se to opakovalo, se to ukončí.
3. Denně si to představíte - každý den, 10-15 minut, sedíte klidně, zavřete oči a představujete si nový, změněný sen. Ne jen myslíte na něj. Představujete si ho jako film. S barvami, zvuky, pocity.

Tato metoda funguje, protože mozek neodlišuje mezi skutečnou zkušeností a silně představenou. Když denně opakujete nový scénář, mozek začne považovat ho za „reálnější“ než ten původní. A postupně se děsivé sny přestávají vyskytovat.

Proč IRT funguje, když jiné metody ne?

Ještě před pár lety se lidé s nočními můrami léčili především léky - prazosinem, antidepresivy, sedativy. Tyto léky mohou pomoci. Prazosin, například, snižuje děsivé sny u 50-70 % pacientů. Ale má vedlejší účinky: závratě, únavu, závislost, a při přerušení může dojít k návratu můr s větší silou.

IRT je jiná. Není to lék. Je to učení. A jako učení má dlouhodobý účinek. Studie z Solen.cz ukazují, že u 85 % lidí, kteří IRT dodrželi, se frekvence můr snížila o více než 70 % za 6-8 týdnů. A to bez léků, bez závislosti, bez rizika.

Co když porovnáte IRT s jinými terapiemi? EMDR, například, se zaměřuje na celé trauma - na přesunutí zpracování traumatu v mozku pomocí pohybů očí. To je skvělá metoda, ale trvá déle a není zaměřená přímo na sny. TF-CBT (trauma-focused cognitive behavioral therapy) je také účinná, ale vyžaduje desítky hodin terapie a často se zaměřuje na příčiny, ne na příznaky.

IRT je jako laserový paprsek: přesně na to, co vás v noci vyrušuje. A to je přesně to, co potřebujete - ne celkové „vyléčení“, ale klidný spánek.

Kdo IRT může používat? A kdo ne?

IRT není univerzální. Je to účinná metoda - ale ne pro každého.

Nejúčinnější je pro lidi, kteří:

• Mají diagnózu PTSD a opakující se noční můry
• Mohou se soustředit na představování scénářů
• Mají motivaci provádět denní nácvik
• Nemají vysokou úroveň disociace (tj. nečekají, že „to není ono“ nebo „to se mi nestalo“)

Naopak, IRT může být nevhodná nebo dokonce nebezpečná pro:

• Lidi s akutní disociací - kteří se od sebe samotného „oddělují“ při připomínání traumatu
• Lidi, kteří se při představování snů cítí znovu traumatičtě
• Lidi, kteří mají silnou odpor k imaginaci - „nevím, jak si to představit“

Tady je důležité: IRT se nevykonává sama. Vždy se provádí pod dohledem terapeuta, který má akreditaci od České asociace pro kognitivně-behaviorální terapii. A v případě komplexního PTSD se IRT často kombinuje s farmakoterapií a relaxačními technikami, jako je progresivní svalová relaxace nebo hluboké dýchání.

Jak probíhá léčba v praxi?

Standardní cyklus IRT trvá 6-8 týdnů. Každý týden máte jedno sezení s terapeutem (45 minut). V ostatních dnech děláte domácí nácvik - 10-15 minut denně. To je vše. Žádné hodiny, žádné stovky tisíc korun. Jen pravidelnost.

Co děláte doma?

• Píšete sen do deníku (vždy hned po probuzení)
• Přepisujete ho na „bezpečnou“ verzi
• Sedíte klidně, zavřete oči a představujete si nový sen - jako byste ho skutečně viděli
• Používáte klíčové věty, které vám terapeut pomohl vytvořit - např. „Jsem v bezpečí. Někdo mě chrání.“

První týden je nejtěžší. Můžete se cítit hloupě, když si představujete, že jste v noci záchránce. Ale to je právě bod, kde se změna děje. Mozek potřebuje opakování. A když ho dostane, začne přijímat nový scénář jako realitu.

Podle dat z Psychologie.cz má 60 % lidí, kteří IRT dělají sami podle manuálů, úspěšnost, pokud dodržují protokol. Ale když mají podporu terapeuta, úspěšnost stoupá na 80 %.

Jaký je rozdíl mezi IRT a jinými léčebnými přístupy?

Zde je přehled, jak se IRT liší od ostatních metod:

IRT není „řešení všeho“. Ale je to nejrychlejší, nejbezpečnější a nejúčinnější metoda, která se zaměřuje přímo na to, co vás v noci mučí.

Co dělat, když IRT nevyhovuje?

Někdo se vám řekne: „Ale já si to prostě neumím představit.“ Nebo: „Když o tom přemýšlím, jen to zhorším.“ To je normální. A není to konec.

Pokud IRT nevyhovuje, existují jiné cesty:

• Kombinace s prazosinem - lék může snížit intenzitu můr, takže se vám bude lépe představovat nový scénář.
• Relaxační techniky před spaním - progresivní svalová relaxace, dýchání 4-7-8, mindfulness - snižují celkovou úzkost a vytvářejí klidnější spánek.
• Hygiena spánku - nekouřit, nevypíjet kávu po 14 hodinách, nemít v posteli telefon, mít stálý čas spaní a probouzení. To zní jednoduše, ale má obrovský vliv.
• Skupinová terapie - mluvit o můrách s lidmi, kteří je taky mají, může být osvobozující. Existují online komunity, jako je PTSD fórum na Psychologie.cz, kde lidé sdílí zkušenosti.

Nejde o to, která metoda je „nejlepší“. Ale o to, která vám pomůže spát.

Budoucnost: Co se děje dnes v Česku?

V roce 2020 bylo v Česku pouze 37 terapeutů specializovaných na IRT. V roce 2024 jich je už 52. A to je jen začátek. Podle České psychiatrické společnosti bude IRT do roku 2027 standardní součástí léčby PTSD ve všech krajských nemocnicích.

Nové vývoje se zaměřují na kombinaci IRT s neurofeedbackem - technikou, která trénuje mozek, aby se při spánku uklidnil. Pilotní studie ukazují, že když IRT kombinujete s neurofeedbackem, snížení můr je ještě větší - a trvá déle.

Je to jasně vidět: Česko se přesouvá od „léčení příznaků“ k „léčení příčin“. A noční můry už nejsou „jen sny“. Jsou to signál, že něco je pořád nevyřešené. A IRT je nástroj, který vám umožňuje toto signálu říct: „Už to není tady.“