Prolonged Exposure terapie (PE): Jak postupné vystavování traumatickým vzpomínkám pomáhá překonat PTSP

Stále se probouzíte v noci s srdečním tepem, jako byste znovu prožívali ten den? Nebo se vyhýbáte místům, lidem, i větám, které vás připomínají na to, co se stalo? Pokud ano, nejste sami. Mnoho lidí, kteří přežili trauma - násilí, nehodu, válku, ztrátu - se snaží přežít s tím, co si jejich mozek pamatuje. A právě Prolonged Exposure terapie (PE) nabízí cestu, jak tento strach ztratit svou moc.

Co je Prolonged Exposure terapie a proč funguje?

Prolonged Exposure terapie, nebo zkráceně PE, je konkrétní forma kognitivně behaviorální terapie vyvinutá v 80. letech dr. Ednou Foa. Její základ je jednoduchý, ale silný: když se vyhýbáte věcem, které vás připomínají na trauma, váš mozek si myslí, že tyto věci jsou nebezpečné. A tak se strach nejen nezmenšuje - zvyšuje se. PE to přerušuje. Jak? Tím, že vás v bezpečném prostředí zavede přímo do těch vzpomínek, které se snažíte zapomenout.

Nejde o to, abyste se znovu zranili. Jde o to, abyste zjistili, že vzpomínka sama o sobě nezabíjí. Když ji opakovaně prožijete v terapii, vaše tělo a mozek se naučí: "To už se nestane. A já to přežiju." Studie ukazují, že 60-70 % pacientů s PTSP zažije klinicky významné zlepšení po PE. Z nich přibližně polovina už po ukončení terapie nesplňuje diagnostická kritéria pro PTSP.

Co se v PE děje? Čtyři klíčové kroky

PE není jedna technika. Je to systém, který se skládá ze čtyř částí, které se doplňují.

1. Psychoedukace - Nejprve se vám vysvětlí, co se vás stalo, proč se cítíte tak, jak se cítíte, a jak se PTSP projevuje. Většina lidí se zjistí, že jejich reakce - úzkost, vyhýbání, noční můry - nejsou znakem šílenství, ale přirozenou odpovědí na nezvládnutelnou událost.
2. Dýchací techniky - Naučíte se kontrolovat své tělo, když se začne zvedat úzkost. Nejde o to, aby jste se uklidnili, ale o to, abyste přestali být vedeni svým tělem. Dýchání vám dává kontrolu.
3. Imaginální expozice - Tady přichází ta nejtěžší část. V terapii popíšete traumatickou událost hlasem, do záznamu. Pak si tento záznam posloucháte doma každý den. Nejde o to, abyste se jen „připomněli“ - jde o to, abyste se do ní zahrnuli. Všechny detaily: zvuky, pachy, pocity v těle. Když to děláte opakovaně, vzpomínka ztrácí svou ostrou hranu. Mnoho lidí říká: „Když jsem to popsal poprvé, cítil jsem, že se mi rozpadá hlava. Když jsem to řekl pátýkrát, už jsem to mohl říct, aniž bych se rozplakal.“
4. In vivo expozice - To, co jste se vyhýbali v reálném životě - obchody, mosty, cestování, hovory s lidmi - se začne postupně znovu prožívat. Ne hned. Ale krok za krokem. Pokud jste se vyhýbali autům po nehodě, začnete tím, že se jen podíváte na parkoviště. Pak budete sedět v autě, když je vypnuté. Pak v něm sedět, když je zapnuté. Až nakonec v něm jet. Každý krok je malý. Ale každý je krok zpět do života.

Kolik trvá a jaké jsou výsledky?

PE není dlouhodobá léčba. Obvykle trvá 8 až 15 sezení, každé 90 minut, jednou nebo dvakrát týdně. To je kratší než mnohé jiné terapie. A výsledky se projevují rychle - mnozí začínají cítit změnu již po 4-6 sezeních.

Studie z Národního centra pro PTSP ukazují, že u vojáků, kteří absolvovali PE, 53 % již nesplňovalo kritéria PTSP po ukončení. Ve srovnání s jinými přístupy, jako je present-centered terapie, byla PE téměř dvakrát účinnější. U civilních obětí znásilnění byl účinek ještě silnější - velikost účinku dosáhla 1,12, což je jedna z nejvyšších hodnot v celé psychoterapii.

Co lidé říkají po PE? „Nakonec mohu jít do obchodu bez panických útoků.“ „Mluvení o mém trauma opakovaně způsobilo, že ztratilo svou moc nade mnou.“ „Už se nebojím jít do koupelny, když je tam záclona.“ Toto nejsou výroky z knihy. Jsou to reálné příběhy lidí, kteří se vrátili do života.

PE vs. jiné terapie: EMDR, CPT a co je nejlepší?

Nejčastěji se PE srovnává s EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) a CPT (Cognitive Processing Therapy). Všechny tři jsou evidence-based a doporučené. Ale jsou odlišné.

EMDR používá pohyb očí nebo tlapání, aby se „přepracovala“ vzpomínka. CPT se zaměřuje na změnu myšlenek o sobě, světě a budoucnosti. PE se nezabývá tím, jak si o události myslíte - zabývá se tím, jak se k ní chováte.

Studie z Nizozemska z roku 2015 ukázaly, že PE byla účinnější než EMDR při 6měsíčním sledování, zejména u pacientů s psychotickými příznaky. A zatímco CPT může trvat 12-15 sezení, PE často stačí 10-12. Některé studie ukazují, že PE vyžaduje méně sezení než CPT, ale dosahuje stejných nebo lepších výsledků.

Není tedy otázka „která je nejlepší?“, ale „která je pro mě nejvhodnější?“ Pokud se vám líbí přístup „udělej to, co se bojíš“, PE je pro vás.

Kdo by PE neměl dělat?

PE není pro každého. Je to intenzivní terapie. A proto je důležité vědět, kdy může být nevhodná.

Někteří odborníci, jako dr. Jonathan Shay, upozorňují, že u vojáků s morálními zraněními - těch, kteří se cítí vinní, že přežili, nebo že něco udělali - může PE zhoršit pocit viny. U 10-15 % pacientů může dojít k dočasnému zhoršení příznaků, zejména v prvních sezeních.

Taky není vhodná, pokud máte aktivní sebevražedné myšlenky, nebo pokud se bojíte, že se nebudete schopni udržet. V těchto případech se nejprve musí stabilizovat bezpečnost.

Největší riziko však není terapie - je to její neúplné provedení. Pokud terapeut není dobře školený, může PE zkrátit, přeskočit kroky nebo nechat pacienta v úzkosti bez podpory. To je důvod, proč je důležité vybírat terapeuty certifikované v PE. Národní centrum pro PTSP nabízí bezplatné školení pro klinické pracovníky, ale ne každý, kdo říká „pracuji s trauma“, je opravdu kvalifikovaný.

Co když nemůžu chodit na sezení?

PE už není jen o tom, jak sedíte v kanceláři s terapeutem. V roce 2022 Národní centrum pro PTSP spustilo protokol PE ve virtuální realitě - ideální pro vojáky, kteří se bojí míst, kde se trauma stalo. V pilotní studii s 45 lidmi byla redukce symptomů 62 %.

Video-konzultace fungují stejně dobře jako osobní sezení. Studie VA z roku 2022 potvrdila, že PE přes Zoom má stejné výsledky jako PE v kanceláři. To je důležité pro lidi z venkova, pro ty, kteří mají omezenou mobilitu, nebo pro ty, kteří se chtějí vyhnout „vidět někoho“.

Je PE finančně výhodná?

Ano. Analýza RAND Corporation z roku 2019 ukázala, že za každý dolar investovaný do PE se společnost vrátí 2,30 dolaru. Proč? Protože lidé, kteří se uzdraví, potřebují méně léků, méně hospitalizací, méně sociálních dávek a více pracují. PE není jen terapie - je to investice do života.

V USA bylo od roku 2007 vyškoleno více než 5 000 terapeutů v PE. V Česku je to stále málo - ale věc se mění. Od roku 2020 se počet klinických pracovníků, kteří se v PE školení, zvýšil o 40 %. Většina z nich pracuje v centrálních městech. Ale s rostoucím počtem online sezení se dostává i do menších měst.

Co je další krok?

PE není zázrak. Je to práce. Práce, která vyžaduje odvahu. Ne odvahu, že „budu mít lepší život“ - ale odvahu, že „budu mluvit o tom, co se mi stalo, i když to dělá strašně“.

Pokud se cítíte, že PTSP vás drží v kleci, a pokud jste vyzkoušeli všechno - a nic nezabralo - PE může být tím posledním klíčem, který vás uvolní. Nejde o to, že se budete cítit „v pořádku“. Jde o to, že se budete cítit schopní.

Připravte se na to, že se budete cítit špatně. Ale pak se budete cítit lépe. A pak budete moci jít do obchodu. A pak budete moci jít do kina. A pak budete moci o tom mluvit bez slz. To je PE. To je ta cesta. A ona existuje.