závislosti a porucha osobnosti – přehled a praktické tipy

Závislosti a porucha osobnosti jsou časté výzvy, které se často vyskytují zároveň a komplikují léčbu. Když se na ně podíváme podrobně, závislosti a porucha osobnosti, kombinace maladaptivních vzorců chování a trvalých psychických potíží, vyžaduje integrovaný přístup. Také známé jako závislosti a poruchy osobnosti, tento fenomén zahrnuje jak závislost, nutkavé užívání látek či chování, které překonává kontrolu a poškozuje životní oblast i porucha osobnosti, stabilní a neadaptivní způsoby myšlení a jednání, které narušují mezilidské vztahy. Tyto dva jevy často spoléhají na podobné faktory, jako je trauma, nedostatek podpory a dysfunkční myšlenkové vzorce.

Jaké jsou hlavní souvislosti mezi závislostí a poruchou osobnosti?

První závislost se projevuje silnou touhou po látkách nebo činnostech, abstinenčními příznaky a ztrátou kontroly. Na druhé straně porucha osobnosti znamená stabilní nesprávné vzorce vnímání, emocí a chování, které jsou dlouhodobé a rigidní. Když se setkají, vzniká smyčka: závislost může maskovat problémy s identitou a emoční regulací, zatímco porucha osobnosti může ztížit abstinenci a motivaci ke změně. Terapeutický tým proto často kombinuje DBT (dialektická behaviorální terapie) a CBT (kognitivně‑behaviorální terapie) – DBT cílí na emoční regulaci, CBT pracuje s myšlenkovými omyly. Oba přístupy doplňují se a poskytují strukturované dovednosti, které pomáhají přerušit cyklus závislosti a zlepšit interpersonální fungování.

Dalším klíčovým prvkem je psychoedukace. Informace o tom, jak látky ovlivňují mozek a jak se projevují vzorce chování u poruch osobnosti, zvyšují adherenci k terapii a snižují riziko relapsu. Když klienti pochopí, proč jsou v pasti, jsou motivovanější spolupracovat s terapeutem a aplikovat naučené dovednosti v reálném životě.

Současný výzkum ukazuje, že trauma‑informed přístup, zohledňuje dopad předchozího trauma na současné chování a poskytuje bezpečné prostředí výrazně zlepšuje výsledky u lidí s dvojitým diagnozováním. Terapeut tak dbá na stabilitu vztahu, respekt a uznání spouštěčů, což snižuje pravděpodobnost retraumatizace během léčby.

Pro konkrétní poruchy osobnosti jsou užitečné specializované terapie. V případě hraniční poruchy osobnosti (BPD) se často doporučuje mentalizační terapie (MBT), rozvíjí schopnost rozpoznávat vlastní i cizí mentální stavy a zlepšuje vztahy. Schémová terapie a IFS (Internal Family Systems) pak nabízejí strukturu pro práci s hlubokými vzorci a vnitřními částmi osobnosti, které mohou podněcovat závislostní chování. Kombinace těchto metod s DBT a CBT tvoří komplexní paket, který cílí na jak fyzické, tak psychické složky problému.

V praxi je důležité rozpoznat, kdy je potřeba ambulantní podpora a kdy pobytová léčba. Ambulantní programy umožňují klientům pokračovat v práci či studiu, zatímco pobytová léčba poskytuje intenzivní strukturu a 24‑hodinovou podporu. Výběr závisí na závažnosti závislosti, stabilitě životní situace a motivaci pacienta.

V následující sekci najdete články, které rozebírají konkrétní techniky, studie a tipy, jak zvládat souběh závislosti a poruchy osobnosti. Každý odkaz vám přinese praktické návody, příklady z praxe a doporučené kroky, které můžete aplikovat už dnes.