Terapeutická práce se studem a vinou po traumatu: Cesty k soucitu a zotavení

Když člověk zažije trauma, často se s ním současně rodí pocit viny nebo studu. Tyto emoce mohou být nejen obtížné, ale i překážkou zotavení. Nicméně existuje specializovaná terapeutická práce, která právě těmto pocitům věnuje pozornost a nabízí cesty k soucitu s sebou samým. Podle průzkumu Mezirolemi (2022) zahrnujícího 150 klientů v ČR 68% lidí zažívá výrazné zlepšení ve zvládání těchto emocí po 12 měsících terapie. Klíčem je trauma-informovaný přístup, který se vyhýbá retraumatizaci a soustředí na bezpečí a důvěru v terapeutickém vztahu.

Co je terapeutická práce se studem a vinou po traumatu?

Tato oblast klinické psychologie se zaměřuje na zpracování emocí, které vznikají jako důsledek traumatických zážitků. Systématicky se rozvíjela od 90. let 20. století, kdy výzkumníci jako John Briere americký psycholog specializující se na trauma, který zdůraznil vztah mezi pocity viny a dlouhodobým násilím a Judith Herman autorita v oblasti traumatu, která popisovala komplexní vliv násilí na psychiku začali analyzovat specifika emocionálních následků traumatu. V České republice se téma začalo intenzivněji zkoumat až po roce 2010. Diplomová práce Čechové (2007) z Masarykovy univerzity ukázala, že vina u obětí domácího násilí má intrapsychickou i interpersonální dimenzi. Současně Somacare institut (2023) zdůrazňuje, že cílem je, aby klient "se mohl sami se sebou propojit a stal se strůjcem vlastního života". Klíčové je najít tu část sebe, která byla překryta záštitovými mechanismy.

Jak se liší od běžné psychoterapie?

Tradiční psychoterapie často zaměřuje pozornost na popis traumatické události nebo symptomů, což může vést k retraumatizaci. Naopak trauma-informovaná práce pracuje s konceptem, že současné problémy klientů jsou často důsledky trauma a souvisejících emocionálních zranění. Podle Hany Urbáškové (2021) je zásadní prvkem budování bezpečí v terapeutickém vztahu, které zahrnuje možnost "propojení s druhým, s terapeutem". Místo přehnaného patologizování se soustředí na klientovy silné stránky a regulační kapacity. Například u klientů s PTSD, kteří zažívají "pocity nereálnosti, odosobnění nebo pocity viny", tradiční přístupy často selhávají, zatímco trauma-informovaná práce poskytuje nástroje pro zpracování bez opakování bolesti.

Klíčové techniky a přístupy

Pro práci se studem a vinou po traumatu jsou klíčové specifické metody. EMDR technika vyvinutá Francine Shapiro v roce 1987, která využívá oční pohyby k dešokování traumatických vzpomínek je jednou z nejúčinnějších. Metaanalýza Wilson a kol. (2018) ukázala úspěšnost 77,9% při redukci symptomů PTSD o více než 50% během 12 sezení. Další klíčovou technikou je somatic experiencing, která respektuje fakt, že trauma je uloženo nejen v paměti, ale i v těle. Tato metoda pomáhá klientům vnímat tělesné projevy bez nutnosti připomínat detaily události. Trauma-informovaná péče také využívá tělesně orientované přístupy, které se zaměřují na regulační techniky jako dýchání nebo mindfulness. Pro komplexní trauma je klíčové postupné budování bezpečí - průměrně 6-8 měsíců trvá získání základních regulačních dovedností.

Srovnání tradiční psychoterapie a trauma-informované péče

Co můžete čekat od terapie?

V prvních sezeních se terapeut zaměří na budování bezpečí a důvěry. Podle Moniky Weiglové (2023) je klíčové, aby klient "cítil se v bezpečí a důvěřoval terapeutovi". První významné změny v pocitech viny a studu se obvykle objevují až po 10-12 sezeních. Běžným problémem je "trauma amnézie", kdy klienti nejsou schopni vzpomenout si na klíčové události. Terapeut v takových případech používá techniky jako resourcing nebo titraci, které pomáhají postupně přistupovat k traumatickým vzpomínkám. V České republice je od ledna 2023 VZP ČR povinna pokrýt alespoň 12 sezení trauma terapie ročně pro klienty s diagnostikovanou PTSD. Průzkum Českého statistického úřadu (2023) ukazuje, že největší poptávka je po terapii pro oběti domácího násilí (38%), násilí na dětech (29%) a násilí na pracovišti (17%).

Jak vybrat správného terapeuta?

Kvalita terapeutického vztahu je podle průzkumu Mezirolemi (2022) klíčovým faktorem úspěchu. 85% klientů s "velmi důvěryhodným" vztahem dosáhlo významného pokroku, zatímco pouze 35% s "průměrným" nebo "špatným" vztahem. Somacare institut (2023) doporučuje dávat přednost bezpečí a důvěře před čistě odbornými kvalifikacemi. Hana Urbášková (2021) varuje, že k retraumatizaci může docházet v systému nebo ve vztahu s pečující osobou při nevhodném přístupu. Důležité je také zkontrolovat certifikaci - podle České psychologické společnosti (2022) pouze 32% českých terapeutů má certifikaci v specializovaných přístupech jako EMDR nebo somatic experiencing. Pro oběti domácího násilí je k dispozici podpora prostřednictvím organizací jako In Via (linka 800 111 122) nebo Centrum pro podporu duševního zdraví.

Současný stav a trendy v ČR

Trh pro trauma terapii v České republice zažívá výrazný růst. Podle analýzy Ministerstva zdravotnictví (2023) se počet certifikovaných trauma terapeutů zvýšil o 47% v období 2018-2023, z 185 na 272. Tržby dosáhly v roce 2022 částky 142 milionů Kč, což představuje růst o 35% oproti roku 2018. V roce 2022 byla spuštěna inovativní metoda Ketaminem asistovaná psychoterapie pro těžké případy PTSD, která podle pilotního projektu Psyon (2023) vedla k 63% redukci symptomů viny a studu u 78% účastníků. V září 2023 Ministerstvo zdravotnictví schválilo novou metodiku pro trauma-informovanou péči, která stanovuje minimální standardy pro práci s klienty. Podle prognózy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (2023) bude v příštích pěti letech klíčovým trendem integrace umělé inteligence pro personalizaci terapeutických postupů. Nicméně Česká psychologická společnost (2023) varuje před komerčním zneužíváním, kdy některé kliniky nabízejí "rychlé vyléčení" za vysokou cenu bez dostatečné kvalifikace.