Stojíte někdy v pátek večer, kdy už je všechno uklizeno, práce za vámi, a najednou se vám v hlavě objeví otázka: Proč? Proč to všechno dělám? Proč to má nějaký smysl? Nejde o únavu. Nejde o stres. Je to něco hlubšího - prázdné místo, které se nevyplní ani rodinou, prací, cestami nebo sociálními sítěmi. Toto pocity popisuje Viktor Frankl jako existenciální vakuum. A není to jen moderní trendy. Je to lidská realita, kterou lidé zažívali i v koncentračních táborech.
Co je logoterapie a kdo ji vymyslel?
Logoterapie není jen další forma psychoterapie. Je to přístup založený na jedné jednoduché, ale hluboké myšlence: Největší sílou v člověku není potřeba potěšení nebo moci, ale potřeba najít smysl. Tento pohled vypracoval rakouský psychiatr Viktor Emanuel Frankl, který přežil Osvětim. V táboře viděl, že ti, kdo měli nějaký smysl - třeba myslet na dítě, dokončit knihu nebo jen přežít, aby mohli svědkovat - měli větší šanci přežít. To ho navedlo k tomu, že smysl není něco, co si člověk vymyslí. Je to něco, co život od něj vyžaduje.
Frankl v roce 1946 vydal knihu Člověk za hranicí, kde popsal, jak lze najít smysl i v nejhorších podmínkách. Dnes funguje v České republice Viktor Frankl Institut Praha, založený v roce 2005, který školí terapeuty a pomáhá lidem přesně s tímto tématem. Podle průzkumu z roku 2022 je logoterapie používána jako hlavní metoda v 7,3 % případů a jako doplněk v dalších 28,6 %. Je to pátý nejčastější terapeutický přístup v Česku, za kognitivně-behaviorální, psychodynamickou, řešení zaměřenou a gestalt terapií.
Tři způsoby, jak najít smysl
Frankl říkal, že smysl není jedna věc. Je to tři různé cesty, které vedou k tomu samému.
- Tvůrčí hodnoty: Když něco vytváříte - dílo, dítě, projekt, pomoc druhému. Smysl tu je v tom, že něco vzniká díky vám.
- Zážitkové hodnoty: Když prožíváte něco krásného - lásku, přírodu, hudbu, přátelství. Smysl tu je v tom, že jste otevření tomu, co vás okolí nabízí.
- Postojové hodnoty: Když už nemůžete dělat nic jiného - když jste nemocní, ztratili jste někoho, nebo jste v nouzi. Pak zůstává jen jeden způsob: jak na to reagujete. A to je ta největší svoboda, kterou má člověk - svobodu volby postojů.
Frankl říkal: „Když nemůžete změnit situaci, změňte svůj postoj k ní.“ To není pozitivní myšlení. To je hrdost. To je odvaha přijmout, že i v bolesti můžete být člověkem.
Existenciální vakuum - když se život zdá beze smyslu
Nejčastěji se tento pocit objevuje v volnu. Frankl to nazýval německou nedělní neurózou. Když přestanete být zapojení do práce, rutiny, povinností, najednou se vám zjeví: Co jsem vlastně dělal? A co teď? Tohle necítí jen lidé s depresí. Cítí to i úspěšní podnikatelé, učitelé, rodiče, kteří mají všechno - ale cítí, že jim něco chybí.
V Česku se podle průzkumu z roku 2022 58,7 % lidí po pandemii začalo ptát, jestli jejich život má smysl. Z nich 34,2 % aktivně hledá odpověď. To není náhoda. Je to reakce na to, že moderní svět nám nabízí spoustu věcí - ale ne odpověď na otázku: Proč?
Logoterapie neříká: „Buď šťastný.“ Říká: „Najdi svůj smysl.“ A ten může být v péči o nemocného rodiče, v psaní deníku, v tom, že jste poslední, kdo si ještě pamatuje jmena svých pradědečků. Nebo v tom, že se rozhodnete přestat být zlobivý a začnete být přítomný.
Co dělá logoterapeut?
Logoterapeut není někdo, kdo vám říká, jaký smysl máte. Je to někdo, kdo vás vede k tomu, abyste ho sami našli. Používá dva klíčové nástroje.
- Paradoxní intence: Když se někdo bojí, že se zblázní, terapeut ho vyzve, aby se snažil zbláznit ještě víc. Když se někdo bojí, že nezaspí, říká mu: „Zkus se nespat.“ Tím se odstraní strach - protože strach žije z toho, že ho bojujete.
- De-reflexe: Když někdo přemýšlí příliš o sobě - „Jsem dost dobrý?“, „Zvládnu to?“ - terapeut ho přesměruje ven. „Co bys chtěl dát tomu, kdo tě potřebuje?“
Největším nástrojem je smyšlený dialog. Terapeut se zeptá: „Kdyby váš život mohl mluvit, co by vám řekl?“ Někdo odpoví: „Řekl by, že jsi zklamal.“ Jiný: „Řekl by, že jsi se nevzdal.“ Tím se otázka přesune z „Proč jsem já?“ na „Co chce život ode mě?“
Kdo logoterapii potřebuje?
Logoterapie není pro všechny. Není to lék na schizofrenii nebo těžkou depresi s psychotickými příznaky. Ale je neocenitelná pro ty, kteří:
- Prožívají krizi po ztrátě - práce, partnera, rodiče.
- Jsou na konci života a bojují s tím, že „všechno bylo zbytečné“.
- Jsou úspěšní, ale cítí, že jim něco chybí.
- Prožívají „existenciální prázdnotu“ - třeba po pandemii, po rozvodu, po odchodu z práce.
Podle průzkumu z roku 2022 je nejčastější věková skupina klientů 35-55 let (47,3 %), ale roste počet mladých lidí (28,6 %) a seniorů (24,1 %). To ukazuje, že hledání smyslu není věkem. Je to lidským přirozením.
Je logoterapie vědecká?
Někteří kritici říkají: „Smysl života je příliš abstraktní. Nejde to změřit.“ A mají pravdu - nejde to změřit jako krevní tlak. Ale nejde změřit ani lásku, odvahu nebo smíření. A přesto vědíme, že tyto věci existují.
Prof. Tomáš Zima z 1. LF UK říká: „Frankl ukazuje, že člověk může nalézt smysl i v utrpení.“ To není náboženství. To je pozorování. A to pozorování je podložené tisíci příběhy lidí, kteří se z toho dostali.
Na druhé straně doc. Petr Bob z 1. LF UK varuje, že pokud se logoterapie přemění v „spirituální zábavu“, ztrácí svou vědeckou hodnotu. A to je klíčové: logoterapie není o Bohu, o karma, o duchovním růstu. Je o tom, že člověk má svobodu volby - i v nejtemnějších chvílích.
Co se děje v Česku dnes?
Logoterapie roste. V roce 2010 bylo v Česku 12 logoterapeutů. V roce 2023 jich bylo 87. Růst je 18,7 % ročně. Důvod? Pandemie. Válka. klimatická krize. Lidé hledají něco, co nezřízí.
Viktor Frankl Institut Praha v roce 2023 spustil online kurz „Logoterapie v každodenním životě“. První rok ho absolvovalo 1 247 lidí. To není jen zájem. Je to touha po hloubce.
Na platformě Psychologie.cz má Institut hodnocení 4,7 z 5 hvězdiček. Lidé píší: „Po smrti matky jsem cítila, že život nemá smysl. Logoterapie mi pomohla pochopit, že smysl můžu najít i v tom, jak přijímám ztrátu.“
Je to jednoduché. A přitom hluboké. Smysl není něco, co najdete na internetu. Je to něco, co si vytvoříte - každý den - volbou, postojem, přítomností.
Co dělat, když se cítíte ztracení?
Nemusíte jít k terapeutovi. Můžete začít u sebe.
- Zeptejte se: „Co mi život dnes klade?“ Ne: „Proč se mi to stává?“ Ale: „Co z toho můžu udělat?“
- Napište si tři věci, které jste dnes dali někomu jinému. I když jen poslouchání, úsměv, slovo.
- Přemýšlejte: „Co bych dělal, kdybych měl jen jeden rok života?“ To vám ukáže, co je opravdu důležité.
- Přijměte, že někdy smysl není v tom, abyste byli šťastní. Ale v tom, abyste byli přítomní.
Frankl říkal: „Otázku smyslu neklade člověk životu. Život klade otázku člověku.“ Každý den vás život něčím vyzývá. A vaše odpověď - i když je malá - je vaše povolání.
Co když logoterapie nepomůže?
Je to normální. Někdo potřebuje léky. Někdo potřebuje EMDR. Někdo potřebuje terapii závislosti. Logoterapie není všechno. Ale je důležitá. Protože dokud nechápete, proč žijete, žádná technika nezabrání tomu, že se budete cítit prázdní.
Když jste ztracení, neváhejte hledat pomoc. V Česku je 87 logoterapeutů. Základní kurz pro laiky stojí 9 500 Kč a trvá 40 hodin. Je to investice do sebe - do toho, abyste přestali být jen přežívající a začali žít.
Napsal Linda Rockafellow
Vše od autora: Linda Rockafellow