Snižování škod není o tom, aby se někdo úplně přestal užívat. Je to o tom, aby se člověk přestal umírat, nemocet, ztrácet rodinu nebo vězení. V Česku se o tom mluví málo, ale v zahraničí je to už standardní praxe. A funguje.
Co je vlastně snižování škod?
Snižování škod (harm reduction) je terapeutický přístup, který přijímá realitu: ne všichni jsou připravení nebo schopní okamžitě přestat užívat drogy nebo alkohol. Místo toho, aby se člověk cítil jako poražený, když nezvládne abstinenční cíl, se zaměříme na to, co může změnit hned teď. Méně užívání. Méně rizikových situací. Méně škod na těle, vztazích, práci.
Tento přístup vznikl v 80. letech jako odpověď na epidemii HIV mezi lidmi, kteří injekčně užívali drogy. Místo toho, aby se je snažili přimět k přestání, dali jim čisté jehly. Výsledek? O 30-50 % méně infekcí HIV. To nebylo náhoda. Bylo to věda.
Dnes to už není jen o jehlách. Je to o tom, jak se s někým setkat tam, kde je. Bez soudů. Bez trestů. Bez toho, aby se člověk cítil, že je špatný, jen protože ještě nezastavil.
Proč to funguje, kde tradiční terapie selhává?
Tradiční terapie často říká: „Musíš přestat. Jinak to nepůjde.“ A potom se diví, že 40-60 % lidí vystoupí z léčby během prvních tří měsíců. Proč? Protože se cítí jako neúspěšní. Protože se jim říká, že jejich snaha není dostatečná.
Snižování škod říká něco jiného: „Tvoje život je důležitý, i když ještě nezastavíš. Co můžeš udělat dnes, aby to bylo bezpečnější?“
Výsledky jsou přesvědčivé. Studie zahrnující 1 200 lidí ukázaly, že přístup snižování škod dosáhl stejné úrovně snížení zdravotních komplikací jako abstinenční terapie - 68 % vs. 72 %. Ale zatímco v tradiční terapii jen 45 % lidí zůstalo v léčbě po šesti měsících, u snižování škod to bylo 82 %. Lidé zůstávají. Protože se cítí vidění. Protože se cítí respektováni.
V Kanadě je to od roku 1992 oficiální součást národní strategie. V Portugalsku, kde se drogy dekriminalizovaly v roce 2001, klesly zemřelé na předávkování o 80 % a nové případy HIV mezi injekčními uživateli o 90 %. V USA se SAMHSA (Národní správa závislostí a duševního zdraví) v roce 2021 oficiálně vyjádřila: „Tento přístup odpovídá tomu, jak lidé ve skutečnosti procházejí léčbou.“
Co se dělá ve skutečnosti? Konkrétní příklady
Snižování škod není teorie. Je to praktická práce.
- Substituční léčba: Methadon nebo buprenorfin pro uživatele opioidů snižuje riziko předávkování o 50 %. V Brně je to ale stále těžké dostat - jen několik klinik to nabízí.
- Čisté jehly: Výměna injekčních potřeb snižuje šíření HIV a hepatitidy. V západní Evropě je to běžné. V Česku je to stále výjimkou.
- Alkohol pro studenty: Krátké intervence, které nevyžadují přestání, ale například snížení počtu pivek za večer, snížily těžké pití o 25-30 %. To je větší úspěch, než kolik lidí „vylečí“ v 12-krokových programech.
- Bezpečné prostory pro užívání: V 69 městech po celém světě fungují centra, kde lidé mohou užívat pod dohledem. Tam se nezomře nikdo z předávkování. V Kanadě a Nizozemsku to funguje. V Česku se o tom vůbec neříká.
A co třeba lidé s chronickou bolestí, kteří potřebují opioidy? Tradiční terapie je označí za „závislé“ a zavřou jim přístup k lékům. Snižování škod se ptá: „Jak můžeme zajistit, aby jste nezískali závislost na vyšších dávkách? Jak se vyhnout nelegálnímu trhu?“
Co říkají odborníci?
Dr. G. Alan Marlatt z University of Washington řekl: „Snižování škod je jednou z nejdůležitějších změn v léčbě závislostí za posledních 30 let.“
Dr. Carl Lejuez z University of Maryland zjistil, že jeho intervence snížily alkoholové úrazy u studentů o 42 % - oproti běžným programům.
Ale ne všichni souhlasí. Dr. Robert DuPont, bývalý šéf Bílého domu pro boj s drogami, tvrdí, že snižování škod „normalizuje“ užívání. Ale 47 studií z roku 2020 v časopise Addiction nenašlo žádný důkaz, že by to vedlo ke zvýšení užívání. Naopak - lidé, kteří se cítí podporováni, častěji hledají další pomoc.
NIDA (Národní institut pro závislost na drogách) uznává: „Snižování škod je efektivní pro určité skupiny.“ A zároveň říká: „Abstinence zůstává ideálním cílem pro těžké závislosti.“
Tady je podstatné: snižování škod není alternativou k abstinenční terapii. Je to cesta k ní. Mnozí lidé začnou s menšími kroky - a pak se sami rozhodnou zastavit. Ale nikdo je neodradí, když ještě nejsou připravení.
Co říkají lidé, kteří to zkoušeli?
V online komunitě r/StopDrinking se 68 % lidí, kteří vyzkoušeli snižování škod, cítilo, že získali „lepší kontrolu nad pitím“. U tradičních programů to bylo jen 42 %.
Jeden muž z Česka, který se účastnil programu v Praze, řekl: „Poprvé jsem se necítil jako selhalec, protože jsem ještě nepřestal. Řekli mi: ‚Tvoje dnešní pití je méně než včera. To je vítězství.‘“
Ale není to dokonalé. 22 % lidí řeklo, že jim chybí jasný cíl. „Někdy mi chybí sobrieta jako konkrétní cíl,“ napsal jeden uživatel na Psychology Today. To je realita. Některým lidem potřebují jasný cíl. A to je v pořádku. Snižování škod neříká, že všichni musí být stejní. Říká: „Nechme každého jít svou cestou.“
Proč to v Česku nefunguje lépe?
V západní Evropě má každý milion obyvatel 15-20 odborníků na snižování škod. V Česku jich je 3-5. Většina terapeutů neví, že taková terapie vůbec existuje. Výuka na univerzitách se stále zaměřuje na abstinenční modely.
Terapeutické centra nejsou financována pro tuto práci. Není tu dost jehel, není tu dost substituční léčby, není tu dost tréninku. V USA je jen 15 % léčebných center, která nabízejí komplexní snižování škod. V Česku je to pravděpodobně ještě méně.
A přesto - něco se děje. V roce 2023 začala WHO doporučovat snižování škod jako první volbu pro mírné a středně těžké závislosti. Vláda USA v roce 2022 vyčlenila 30 milionů dolarů na granty pro tuto práci. V Evropě už 28 zemí má snižování škod v národní strategii. Česko není mezi nimi.
Co můžeš udělat teď?
Nejsi terapeut? Pak můžeš začít tady:
- Dej si příležitost lidem: Pokud znáš někoho, kdo užívá, neříkej mu „přestan“. Řekni: „Co by ti pomohlo být bezpečnější?“
- Podpoř organizace: V Česku existují skupiny jako Harm Reduction Czech Republic, které se snaží šířit informace. Podpoř je.
- Dej terapeutovi šanci: Pokud hledáš pomoc pro sebe nebo někoho blízkého, zeptej se: „Děláte něco jako snižování škod?“ Pokud ti odpovědí „ne“, hledej jinde.
- Uč se: Knihy jako „Harm Reduction Psychotherapy“ od Andrewa Tatarského nebo průvodce od Harm Reduction Coalition jsou přístupné i v angličtině. Některé překlady se objevují v českých knihovnách.
Kam se tohle všechno blíží?
Do roku 2030 se očekává, že 50-60 % léčebných programů v západním světě bude používat snižování škod jako základ. Proč? Protože to funguje. Protože je levné. A protože je lidské.
Každý dolar vložený do snižování škod šetří 7 dolarů na lékařských nákladech, policejních zásazích a ztrátě pracovních dnů - podle CDC.
Nejde o to, aby se všichni přestali užívat. Jde o to, aby se nikdo nezabil. A abychom se naučili, že léčba není o dokonalosti. Je to o tom, že člověk je stále hodný, i když ještě nezastavil. A že každý krok, který zmenší riziko, je krok k životu.
Je snižování škod jen pro uživatele narkotik?
Ne. Snižování škod se používá i u alkoholu, kouření, přejídání, ale i u užívání léků u lidí s chronickou bolestí. Každá forma závislosti, která přináší rizika, může být přístupem snižování škod podporována. Například student, který pije na večírcích, ale přestane jezdit po pití, nebo pacient, který užívá opioidy, ale přestal kupovat léky na ulici - to jsou obě případy snižování škod.
Nevyžaduje to větší náklady na zdravotnictví?
Naopak. Studie ukazují, že každý dolar vložený do snižování škod šetří 7 dolarů. Čisté jehly stojí pár korun. Substituční léčba je levnější než léčba předávkování nebo infekcí HIV. Záchrana jednoho života předávkováním ušetří stovky tisíc korun na nemocničních nákladech. Snižování škod není nákladné - je to nejlevnější způsob, jak zachránit životy.
Může se někdo „přestat“ jen díky snižování škod?
Ano. Mnoho lidí začíná s cílem snížit škody - a pak se sama vydají cestou k abstinenčnímu cíli. Snižování škod nebrání abstinenčnímu cíli. Naopak - vytváří bezpečnější prostředí, ve kterém lidé mohou přemýšlet o změně, aniž by se cítili odsouzeni. Výzkum ukazuje, že lidé, kteří se cítí respektováni, mají větší šanci na dlouhodobou změnu.
Je to v Česku legální?
Ano. Snižování škod jako terapeutický přístup není zakázané. Ale jeho praktické formy - jako výměna jehel nebo bezpečné prostory pro užívání - jsou v Česku prakticky neexistující, protože nejsou financovány a nejsou podporovány zákonem. Terapeut může používat motivační rozhovor nebo plánování rizik - to je legální. Ale výměna jehel nebo distribuce narkotik je stále v právní zóně, která je nejistá.
Jak najít terapeuta, který používá snižování škod?
Zeptej se přímo: „Děláte něco jako harm reduction?“ Nebo: „Přijímáte klienty, kteří nechtějí okamžitě přestat?“ Pokud odpověď zní „ne“, nechte to být. V Česku je to těžké, ale existují některé centra - například v Praze nebo Brně - která se snaží přejít k tomuto přístupu. Můžeš se také obrátit na organizace jako Harm Reduction Czech Republic nebo Česká asociace pro závislosti. Některé terapeuty se učí na zahraničních kurzech - a přinášejí to sem.
Napsal Linda Rockafellow
Vše od autora: Linda Rockafellow