Rizika terapie – co je třeba znát před zahájením psychoterapie

When working with rizika terapie, je to soubor možných problémů, které mohou nastat během psychoterapeutického procesu a ovlivnit jak klienta, tak terapeuta. Also known as terapeutická nebezpečí, it vyžaduje vědomý přístup a důkladnou přípravu. Hned při výběru terapeuta se setkáváme s terapeutickou neutralitou, sadu hranic, které chrání klienta před nevhodným chováním a zachovávají profesionální rovnováhu. Bez pevné neutrality může dojít k porušení důvěry a ke vzniku nových symptomů.

Klíčové faktory, které ovlivňují bezpečnost terapie

Prvním faktorem jsou komorbidity, současně se vyskytující duševní poruchy, jako jsou deprese, úzkost nebo závislosti. Komorbidity rizika terapie rozšiřují, protože léčba jedné poruchy může neúmyslně zhoršit druhou. Proto je nezbytné, aby terapeut uměl rozpoznat a integrovat více diagnóz do jedné léčebné strategie.

Druhým faktorem je online terapie, poskytování psychologické pomoci přes internet. Online terapie zvyšuje dostupnost, ale zároveň přináší nová rizika: technické selhání, narušení soukromí a omezenou možnost pozorovat neverbální signály. Bez adekvátního zabezpečení a jasných pravidel může dojít k retraumatizaci nebo k nedostatečnému zvládnutí krizových situací.

Třetím faktorem je etika terapie, soubor pravidel a zásad, které upravují vztah terapeut‑klient. Etické pochybení – například nejasná smlouva, neinformovaný souhlas nebo finanční manipulace – mohou zničit profesionální vztah a vyvolat dlouhodobé negativní dopady na duševní zdraví.

Čtvrtý faktor spočívá v terapeutické neutralitě v rámci různých přístupů – ať už jde o CBT, DBT nebo psychodynamickou terapii. Bez respektu k individuálním potřebám klienta může dojít k posílení patologických vzorců. Terapeut musí zvládat své osobní reakce a vyhnout se přenosu vlastních problémů do sezení.

Pátý faktor je trauma‑informed přístup, model, který klade důraz na bezpečnost a vyvarování se retraumatizaci. Pokud terapeut tenhle přístup opomíjí, může‑se neúmyslně vyvolat znovuprožívání traumatu, což je jedno z klíčových rizik terapie. Správně nastavený rámec pomáhá minimalizovat negativní reakce a podporuje stabilní obnovu.

Šestý faktor, který často přehlížíme, je postoj ke kritice a selhání terapie. Přijímání chyb jako součásti procesu, otevřená komunikace o neúspěchu a rychlé úpravy jsou zásadní pro snížení rizik. V opačném případě může klient ztratit motivaci a odradit se od další pomoci.

Jak vidíte, témata jako komorbidity, online terapie, etika, neutralita a trauma‑informed přístup jsou úzce provázaná. Každý z nich představuje možný zdroj komplikací, ale také nástroj ke zvýšení bezpečnosti, pokud se používá správně. V následující sekci najdete podrobnější články, které se těmito riziky zabývají z různých úhlů – od praktických tipů po vědecké přehledy. Ponořte se do výběru a zjistěte, jak předejít nejčastějším chybám a zajistit, aby terapie skutečně pomáhala.