Sebekritika – co to je a proč nás trápí

Když se zamyslíme nad sebekritika, nepřátelský vnitřní dialog, který nás neustále soudi a srovnává s nerealistickými standardy. Také známá jako sebekritický hlas, často stojí v cestě osobnímu růstu. Problém se neobjevuje izolovaně – perfekcionismus, tendence usilovat o dokonalost za každou cenu a deprese, dlouhodobý stav smutku a ztráty energie často jdou ruku v ruce se sebekritikou. Výsledkem může být i zvýšená úzkost, pocity napětí a strachu z neúspěchu. Tyto čtyři entity jsou propojené tak, že jedna posiluje druhou – to je typický příklad psychologické vzájemnosti.

Jak se sebekritika projevuje v každodenním životě? Často je to neustálé hodnocení vlastní výkonnosti, pocit, že nic není dost dobré, a nevyhnutelný výklad chyb jako potvrzení vlastní nedostatečnosti. Pokud k tomu přidáme perfekcionismus, vzniká zacyklení: čím vyšší standard, tím častěji se objeví kritika a tím silnější úzkost. Výzkumy ukazují, že lidé s vysokou úrovní sebekritiky mají 2‑3‑krát vyšší riziko rozvoje deprese. Toto spojení tvoří silný trojúhelník, kde sebekritika zvyšuje depresivní symptomy, deprese posiluje negativní sebehodnocení a úzkost přidává další vrstvu napětí.

Naštěstí existuje metoda, která tyto vazby rozbije – kognitivně‑behaviorální terapie (KBT), strukturovaný přístup zaměřený na identifikaci a změnu zkreslených myšlenek. KBT vyžaduje schopnost rozpoznat automatické myšlenky, analyzovat jejich pravdivost a nahradit je realističtějšími alternativami. Když klient pochopí, že jeho sebekritický hlas často vychází z kognitivních omylů (např. černobílého myšlení), může začít systematicky měnit tyto vzorce. Praktické techniky, jako je „deník myšlenek“ nebo „reframing“, umožňují rozbít spojení mezi sebekritikou a úzkostí a zároveň snížit depressivní tón.

Vedle KBT se často doporučuje sebe‑soucit – schopnost být ke svým chybám laskavý a podporující. Tato dovednost není jen módní trend, ale výzkum ukazuje, že rozvoj sebe‑soucitu snižuje aktivitu amygdaly, čímž omezuje úzkostový reflex. Kombinace KBT s technikami mindfulness, jako jsou krátké dechové cvičení nebo pravidelná meditace, pomáhá pozastavit okamžitý kritický impulz a vytvořit prostor pro racionální reakci. V praxi to může vypadat jako „zastav se, zaznamenej kritiku, zhodnoť, jestli je pravdivá, a pokud ne, napiš si alternativní, milý komentář“.

Co vás čeká dál?

V následující sekci najdete články, které se zabývají konkrétními souvislostmi, jež jsme zmínili. Čekají zde příspěvky o tom, jak zvládat perfekcionismus, jak KBT funguje při úzkostných poruchách, a jak se vyhnout propadu do deprese pod tlakem sebekritiky. Praktické tipy, reálné příklady a odkazy na další zdroje vás provedou od teorie k okamžitému nasazení ve vašem životě. Ponořte se do výběru a najděte konkrétní nástroje, které vám pomohou přestat se neustále soudit a začít žít s větší lehkostí.

Compassion‑focused terapie - Jak rozvíjet soucit k sobě v psychoterapii

Compassion‑focused terapie - Jak rozvíjet soucit k sobě v psychoterapii

Compassion‑focused terapie (CFT) spojuje CBT, mindfulness a evoluční psychologii, aby pomohla lidem rozvíjet soucit k sobě. Článek vysvětluje principy, techniky a praktické tipy pro terapii v Česku.

VÍCE INFORMACÍ