Techniky mindfulness: Jak je používat pro klid, úzkost a lepší sebevědomí

Techniky mindfulness, praktický přístup k plnému přítomnosti v okamžiku bez soudění. Also known as vědomá přítomnost, je to nejvíce ověřený způsob, jak přerušit běhající myšlenky, které vás drží v úzkosti nebo stresu. Nejde o nějakou magickou techniku, která vás okamžitě uklidní – jde o cvičení, které se učíte jako jízdu na kole. Čím častěji to děláte, tím přirozenější to stává.

Techniky mindfulness se často používají v terapii úzkosti, vyhoření nebo chronického stresu. Nejznámější z nich – pozorování dechu, tělesná skenování, nebo vědomé jídlo – nejsou jen teorie. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří pravidelně cvičí mindfulness, mají nižší hladiny kortizolu a lépe zvládají emoce. To není teorie z knihy – je to to, co vidíme u klientů, kteří přijdou s pocitem, že jejich mysl je neustále v alarmovém režimu.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že mindfulness znamená „nemyslet na nic“. To není pravda. Mindfulness je o tom, pozorovat, co mysl dělá – bez toho, abyste se snažili to změnit. Když vás napadne myšlenka „jsem špatný“, nezakazujete ji. Prostě si všimnete: „Aha, teď je tu myšlenka, že jsem špatný.“ A pak se jemně vrátíte k dechu. Tohle je ta malá změna, která mění všechno.

Techniky mindfulness nejsou jen pro ty, kdo se cítí vyhoření. Používají je rodiče, kteří se snaží nekřičet na děti, zaměstnanci, kteří nechtějí reagovat na e-maily s hnevem, nebo lidé, kteří se cítí jako „prázdní“ – a nevědí proč. V našich příbězích se objevují i ti, kteří přišli s chronickou prázdnotou a zjistili, že mindfulness jim pomáhá znovu cítit tělo, zvuky, vůně – prostě žít.

Když hledáte techniky mindfulness, neřešte, která je „nejlepší“. Začněte s tím, co vám přijde nejjednodušší. Dech. Pohyb. Sluch. Všechno to funguje, když to děláte pravidelně – i jen pět minut denně. Nejde o to, kolik minut jste cvičili, ale o to, zda jste byli přítomní během těch pěti minut.

Ve všech našich článcích najdete příběhy lidí, kteří se naučili žít v okamžiku – a jak to změnilo jejich vztahy, práci, spánek i schopnost řídit emoce. Někteří z nich se vrátili z hraniční poruchy osobnosti, jiní z vyhoření, třetí prostě z toho, že se necítili žít. Všechno to začalo tím, že se naučili pozorovat svůj dech.

Podívejte se, co zde najdete – nejpraktičtější přístupy, které skutečně fungují, nejen teorie. Všechno to, co potřebujete, abyste začali být tam, kde jste – a ne v hlavě, kde se točí věčné kolo.