Holotropní dýchání: Co to je a jak pomáhá v psychoterapii

When working with holotropní dýchání, je to tělesně orientovaná terapeutická metoda, která využívá zrychlené dýchání, hudbu a bezpečný prostředí k přístupu k hlubokým vrstvám vědomí. Also known as holotropní práce, it enables people to explore suppressed emotions, unresolved trauma, and inner resources without drugs or hypnosis. Tato metoda vznikla v 70. letech díky lékaři Stanislavu Grofovi a jeho ženě Christina. Nejde o meditaci, ani o hypnózu – jde o aktivní proces, kdy tělo samo najde cestu k uzdravení.

Nejčastěji se holotropní dýchání používá u lidí, kteří prožili traumata – fyzická násilí, ztráty, válečné zkušenosti nebo dlouhodobý stres. Mnoho klientů popisuje, že po sezení cítí, že se „něco uvolnilo“ – ne jako by jim někdo řekl, co mají cítit, ale jako by sami objevili, co v nich bylo zablokované. Tato metoda není vhodná pro všechny, ale u těch, kteří ji zkusí v bezpečném prostředí s kvalifikovaným průvodcem, často vede k hlubokým poznáním. Souvisí s tělesnou terapií, přístupem, který považuje tělo za úložiště emocí a zkušeností a také s prací s vědomím, která se zaměřuje na přesahy běžného vnímání a přístup k nevědomým obsahům.

Nejde o „čarovný recept“, ale o nástroj, který vyžaduje připravenost, bezpečný prostředí a zkušeného průvodce. V České republice se používá v některých centrech psychoterapie jako doplněk k individuální terapii, ne jako samostatná léčba. Pokud se cítíte přetížení emocemi, které se nechce řešit slovy, holotropní dýchání může otevřít cestu, kterou jste nečekali. V naší sbírce najdete články, které vám pomohou pochopit, kdy je tato metoda vhodná, jak se připravit na sezení a jak se liší od jiných tělesně orientovaných přístupů, jako je taneční terapie nebo pohybová terapie. Nezapomeňte: každý člověk je jiný – to, co pomůže jednomu, nemusí pomoci druhému. Ale to, co vás vede k sobě, je vždy cesta hodná kroku.